Ahoj:)


Jedničku bych také nikdy neudělala. To není žádné řešení, ačkoliv si to spoustu lidí myslí. Nemyslím si, že existuje jediný správný argument pro jakoukoliv smrt, ať už je způsobena vlastní nebo cizí rukou.
Dvojka - high five! Šikanátoři jsou prostě loseři, nuly a... tak. Nikdy bych se k tomu nesnížila.
Trojka - jezdívala jsem na tábory, takže tohle jsme dělávali normálně :)
Čtyřka - i potřebná lež je pořád lež ;)
Také bych nešla sama lesem :) Bojím se jít sama ve tmě po ulici, a ještě gór lesem :)
Asi bych taky nedokázala někoho šikanovat. Když to vidím ve filmech, jak to dopadá, no...
Tak s tím lesem souhlasím. :-D Mám sílenou hruzu z tmy a jeste z lesa..brr :-/
1.Já nevím, asi bych se nezabila, ale někteří lidé když už opravdu neví co dělat a jsou celkově na dně, a udělají to, tak bych to pochopila. Vždycky je sice šance na lepší život, ale ti lidé už můžou být opravdu "vyšťavení" bez chuti jít někam dál, a v tu chvíli jim prostě bude připadat lepší umřít než životem jen tak proplouvat :)
2.Šikana je hnus, nikdy bych to neudělala.
3.Tím lesem bych asi i šla, ale byla bych hrozně vystrašená :D
4. Dejme tomu, že je někdo v nemocnici, po infarktu, který dostal po tom, co zjistil že mu umřel někdo blízký. Za tu dobu, co byl v nemocnici si jeho pes poranil packu, nebylo to nic vážného, ale musel to ošetřit veterinář. Když by se mě ten člověk v nemocnici zeptal, jestli je jeho pes v pořádku, asi bych řekla že jo, aby se mu ještě nepřitížilo, sice až se vrátí domů, bude možná trochu naštvaný, že jsem mu lhala, ale taky asi pochopí, že jsem to dělala kvůli němu. Prostě v některých případech bych pro dobrou věc lhala :)
Mám to stejně jako ty, ale dokázala bych vymyslet další milion věcí :D
S jedničkou souhlasím všema deseti, to bych prostě nezvládla. Dvojka taky tak. Trojka... jsem hrozně nestatečná a chození někde po tmě a obzvlášť v lese opravdu není můj šálek kávy. :D Co se týče toho posledního... já jsem člověk dost upřímný, ale kdo nikdy nelhal, že? Já myslím, že kdyby šlo o něco unikátního, třeba (plácnu) záchranu života, asi bych i zalhala... :)
Já bych také nikdy nezabila. Přijde mi odporná už jen ta myšlenka. Nedokázala bych snést pomyšlení, že za to můžu já. Že jsem zavinila něčí smrt, třeba jen vzdáleně. Zabití člověka mi přijde jako odpornost. I když by si ten člověk smrt možná zasloužil neudělala bych to..
Ani já bych vědomě nešikanovala. Ať už proto, že se šikanou mám zkušenost, nebo proto, že se mi to prostě hnusí. Lidé, kteří šikanují, mívají většinou problém sami se sebou..
Nechci říct, že bych se úplně bála chodit lesem sama, ale příjemné by mi to rozhodně nebylo..
S tím posledním.. Já se snažím nelhat nikomu. Jsem upřímná a nesu si za to následky, pokud nějaké jsou. Ale nedokáží říct.. No nedokáží, spíš nemůžu říct, že bych někomu někdy nezalhala. Nikdy nešlo o velkou lež, spíše jen o malou milosrdnou lež, jejímž smyslem bylo nezatěžovat toho druhého maličkostmi, se kterými stejně nemůže nic udělat. Pár malých lží jsem už v životě řekla, ale nemyslím si, že by to byly lži, které by někomu ublížily..